06.10.2014 10:02

Připravované změny v zákoně o účetnictví od 2016

Od roku 2016 nás čeká celá řada změn v zákoně o účetnictví. Mezi nejdůležitější patří kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin, nová úprava jednoduchého účetnictví, ale i nové definice či povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám.

 


 

 

1. Kategorizace účetních jednotek

Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky. Kdo je účetní jednotkou, definuje § 1 odst. 2 tohoto zákona.
 
Účetní jednotky budou nově zařazeny do jedné ze čtyř kategorií účetních jednotek. Zařazení do příslušné kategorie bude závislé na dosažení (překročení) stanovených kritérií (alespoň dvou ze tří):
  • hodnota aktiv,

  • čistý obrat,

  • průměrný počet zaměstnanců,
          k rozvahovému dni.
 
Mikro účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
  • aktiva celkem 9.000.000 Kč,

  • čistý obrat 18.000.000 Kč,

  • průměrný počet zaměstnanců během účetního období 10.
 
Malá účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
  • aktiva celkem 100.000.000 Kč,

  • čistý obrat 200.000.000 Kč,

  • průměrný počet zaměstnanců během účetního období 50.
 
Střední účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
  • aktiva celkem 500.000.000 Kč,

  • čistý obrat 1.000.000.000 Kč,

  • průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250.
 
Velká účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
  • aktiva celkem 500.000.000 Kč,

  • čistý obrat 1.000.000.000 Kč,

  • průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250.
 
Za velkou účetní jednotku se však vždy považuje:
  • subjekt veřejného zájmu (viz subkapitola č. 3 tohoto článku),

  • vybraná účetní jednotka (vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a zdravotní pojišťovny).
 
Jednotlivé kategorie účetních jednotek pak mají stanovená odlišná kritéria zejména v těchto oblastech:
  • možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,

  • povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích (cash flow),

  • povinnost sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu,

  • povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,

  • povinnost sestavovat výroční zprávu a její obsah,

  • zveřejňování výkazu zisku a ztráty.

2. Kategorizace konsolidačních skupin

Na zavedení kategorizace účetních jednotek bude navazovat kategorizace konsolidačních skupin, kdy budeme rozlišovat:
  • malou konsolidační skupinu (nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku),

  • ostatní konsolidační skupiny (střední a velké – které ovšem není třeba takto ani definovat, protože obě sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku).
 
Malou skupinou účetních jednotek je ta skupina, která se skládá z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě ze tří hraničních hodnot:
  • aktiva celkem 100.000.000 Kč,

  • čistý obrat 200.000.000 Kč,

  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

3. Subjekty veřejného zájmu

Definice subjektu veřejného zájmu je do konce roku 2015 definovaná v zákoně o auditorech (zákon č. 93/2009 Sb.), nově bude definice obsažena přímo v zákoně o účetnictví.
 
Subjektem veřejného zájmu je:
  • účetní jednotka se sídlem v ČR, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

  • účetní jednotka se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, která je bankou (podle zákona upravujícího činnost bank) nebo spořitelním a úvěrním družstvem (podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev),

  • účetní jednotka se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou (podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven),

  • účetní jednotka, která je penzijní společností (podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření),

  • Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zdravotní pojišťovna (podle zákona upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny).

4. Zpráva o platbách vládám

Zprávu o platbách vládám (v nezkrácené verzi Zpráva o platbách vládám členského státu Evropské unie nebo třetí země) sestavují (s výjimkou vybraných účetních jednotek):
  • velké účetní jednotky,

  • subjekty veřejného zájmu,
 
které působí:
  • v těžebním průmyslu (vykonávající jakoukoliv činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu nebo jiných látek),

  • v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
 
V této zprávě se budou vykazovat významné platby, které dotčené účetní jednotky odvádějí vládám zemí, ve kterých působí, a to z důvodu větší transparentnosti těchto plateb.
 
Údaje ve zprávě budou uváděny v členění podle jednotlivých zemí a projektů. Nebudou se však uvádět platby, které nepřesáhnou za účetní období částku 100.000 EUR (tj. 2.600.000 Kč). Údaje se uvádějí v českém jazyce a hodnoty v jednotkách české měny. Za platbu je považováno jak peněžité, tak nepeněžité plnění.
 
Vládou však rozumíme jakýkoliv ústřední, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země (a zahrnuje rovněž jakýkoliv útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán uplatňuje rozhodující vliv).

5. Terminologické a formulační úpravy

Dochází ke změnám některých pojmů reagujících na terminologii ostatních právních norem. Mění se např. pojem „podnik“ na „obchodní závod“. Původně mělo dojít i ke změně některých dalších pojmů, ke kterým (prozatím) nedochází. Pojem „účetní jednotka (obchodní korporace)“ se měl nahradit termínem „podnik“, „účetní závěrka“ se měla nazývat „finančními výkazy“ anebo „výroční zpráva“ se měla nově označovat termínem „zpráva vedení podniku“.
 
K některým formulačním změnám však došlo, např.:
  • Věrný a poctivý obraz účetnictví
do 31. 12. 2015
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
 
od 1. 1. 2016
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě byli její uživatelé schopni činit ekonomická rozhodnutí.
 
  • Události po rozvahovém dni
do 31. 12. 2015
Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze k účetní závěrce rovněž informace o:
  • skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,

  • skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.

od 1. 1. 2016
V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce zřejmými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
 
V případě, že mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky došlo k významným událostem, které nastaly až po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.
 
  • Vlastní náklady u zásob vytvořených vlastní činností
do 31. 12. 2015
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností rozumíme přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti.
 
od 1. 1. 2016
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností rozumíme přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena surovin a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.
 
  • Vlastní náklady u hmotného a nehmotného majetku
do 31. 12. 2015
Vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností rozumíme přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.  

od 1. 1. 2016
Vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností rozumíme přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena surovin a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.
 
  • Rezervy
do 31. 12. 2015
Rezervami se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.
 
od 1. 1. 2016
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.

6. Nová úprava jednoduchého účetnictví

Jednoduché účetnictví se již řadu let v zákoně o účetnictví neobjevuje, i když některým účetním jednotkám byla ponechána možnost v systému jednoduchého účetnictví účtovat (občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva), pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3.000.000 Kč.
 
Tyto účetní jednotky tedy účtují podle pravidel, která jsou již deset let zrušena. To je důvodem opětovného navrácení jednoduchého účetnictví do zákona o účetnictví.
 
Jednoduché účetnictví můžou tedy nově vést právnické osoby se sídlem na území ČR a zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky (…), které:
  • nejsou plátci daně z přidané hodnoty,

  • jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,

  • hodnota jejich majetku nepřesáhne 1.500.000 Kč,

  • jsou:
    • spolky a pobočnými spolky,
    • odborovými organizacemi nebo pobočnými odborovými organizacemi (včetně mezinárodních),
    • organizacemi zaměstnavatelů, pobočnými organizacemi zaměstnavatelů (včetně mezinárodních),
    • církvemi a náboženskými společnostmi nebo církevními institucemi, které jsou právnickou osobou registrovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
    • honebními společenstvy.
 
Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky včetně dluhů (naproti tomu účetní jednotky, které vedou účetnictví – již znovu nenazývané podvojné – účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření).
 
Účetními knihami v jednoduchém účetnictví jsou:
  • peněžní deník,

  • kniha pohledávek a závazků a

  • pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
 
Informace v tomto článku jsou platné v době jeho psaní, ve fázi připomínkování změn zákona o účetnictví – může tedy ještě dojít k celé řadě změn.
 
Zdroj: Portál POHODA

 

—————

Zpět


Kontakt

Ing. Kateřina Králová

Miletice 45
273 24 Velvary


604 53 27 89